width="1" height="1" alt="" />

Stavební fórum: Ostravsko nabízí investorům řadu atraktivních příležitostí

13.5.2015

Jde nám o to demonstrovat, že spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem je při profesionálním přístupu všech partnerů efektivní a přínosná pro všechny strany – říká Anthony Caine, který dnes stojí v čele společnosti Asental Land. Jejím úkolem je přivést na sever Moravy co nejvíce investic. Vzhledem k velmi specifickým podmínkám a nutnosti transformovat ekonomiku celého regionu je pro něj kooperace se státními a samosprávnými institucemi nanejvýš užitečná.

Jak hodnotíte současný stav českého realitního trhu – zejména v porovnání se situaci v 90. letech, kdy jste se i vy sám stal jeho součástí?

Já jsem se opravdu do České republiky dostal už na začátku 90. let v rámci svého tehdejšího byznysu a jakousi shodou okolností jsem tady u vás zakotvil nejdříve jako pedagog. Byla to doba velkých ekonomických proměn a realitní know-how tehdy u vás nemělo velké zázemí. Nějakou dobu jsem pracoval pro veřejný sektor v Praze a Plzni, kdy jsem vlastně vyučoval oceňování pozemků. Když se vrátím k vaší otázce – tehdejší a současné poměry se vůbec nedají porovnávat. Český realitní trh dnes v zásadě funguje podle standardů vyspělých tržních ekonomik. Nějaké drobné rozdíly by se ale i dnes samozřejmě našly. Tak například transparentnost je už samozřejmostí v těch nejvyšších segmentech trhu, řekněme pro pražské kancelářské budovy kategorie A a B. Ovšem mimo Prahu, zejména při pronájmech kanceláří kategorie C, všechny transakce až tak úplně transparentní nejsou. Myslím si ale, že i v mimopražských regionech se bude fungování trhu zlepšovat. Zvláště teď, kdy nejen v české, ale i celé globální ekonomice vládne lepší nálada.

Když se u nás mluví o realitách, tak je vlastně takřka vždy řeč o Praze. Společnost, kterou dnes řídíte, tedy Asental Land, má ale nejen sídlo, ale především své aktivity na severu Moravy a v její metropoli Ostravě. Pro tamní realitní trh platí vaše předchozí slova, respektive hodnocení také?

I tady je třeba rozlišovat. Na Ostravsku nepochybně existují jisté segmenty trhu, který se řídí západními standardy. Jejich implementaci přitom podporují zejména velké společnosti, mezi nimi hlavně banky. Nicméně tato internacionální část trhu není zatím příliš velká, jeho podstatnější díl lze charakterizovat jako regionální. A pro ten je typická menší transparentnost, která je do značné míry důsledkem toho, že poměrně velká část transakcí neprobíhá na finanční bázi. Významnými hráči realitního dění na Ostravsku jsou totiž velké průmyslové podniky s poměrně rozsáhlým nemovitým majetkem. Hodně často tak tady realitní obchody mají podobu nejrůznějších swapů.

Hodně nadějí se už v 90. letech vkládalo do vzniku jakéhosi megaregionu s ohromným hospodářským potenciálem – mluvím o integraci severní Moravy, polského Slezska a přilehlých oblastí Slovenska. Naplnila se tato lákavá vize?

To nevím, ale stále věřím, že je reálná. Už dnes je taková kooperace patrná a dobře viditelná v některých oblastech výroby, typicky v automobilovém průmyslu. Integrační proces, o němž mluvíte, ovšem naráží na problémy, jejichž řešení si vyžádá hodně času. Ekonomika celé oblasti je tradičně orientovaná na těžký průmysl. To je ale zapotřebí změnit a posunout celý region k sofistikovanější výrobě a také do sektoru služeb. Taková restrukturalizace je ovšem nejen dlouhodobá, ale také obtížná a komplikovaná záležitost s mnoha mimoekonomickými parametry, což má na integrování ekonomiky celé oblasti dopady. Jsem ale optimista.

Oč ten optimismus opíráte?

Základní předpoklad jakékoli kooperace, tedy kvalitní silniční spojení všech regionů, už je realitou, byť zatím ještě není úplně ideální. Ale fakt je ten, že pro investory mezinárodního i regionálního dosahu konkrétně Ostravsko nabízí už dnes řadu příležitostí. Například právě pro již zmíněný automobilový průmysl. V Moravskoslezském kraji se vytvořil v tomto oboru velmi silný klastr. Vedle automobilky Hyundai v Nošovicích a Tatra Trucks v Kopřivnici působí v dosahu 150 km řada dalších automobilek, například Opel v Gliwicích, Fiat v Tychy, Kia Motors v Žilině, PSA Peugeot Citroën v Trnavě, Volkswagen v Bratislavě, Škoda Auto v Kvasinách a TPCA v Kolíně. Taková koncentrace výrobců jednoho oboru samozřejmě vytváří velký synergický efekt pro jeho dodavatele. V průmyslových zónách Moravskoslezského kraje jich nyní působí již několik desítek, třeba Brano Group, Behr, Brose, Continental Automotive Systems, Cromodora Wheels, Halla Visteon Autopal, Hayes Lemmerz International, Mobis, Plakor, Sungwoo Hitech či Varroc Lighting Systems. Obdobné synergie a investiční příležitosti lze v regionu najít i v dalších odvětvích: od farmacie přes chemický průmysl až po informační a telekomunikační technologie.

A vaše firma ty příležitosti připravuje?!

Přesně tak. Asental Land je vlastně jedním z více „nástupců“ či „dědiců“ bývalé těžební společnosti OKD. Jsme dnes majiteli 45 milionů metrů čtverečních pozemků půdy v ostravském regionu a naším cílem je tento nemalý majetek zhodnotit. Jde zejména o pozemky v někdejších i současných důlních zónách, ale vlastníme také ornou půdu či lesy, které se na našem portfoliu podílejí celkem 45 %. Právě tady je hodně příležitostí pro nejrůznější typy realitního developmentu včetně segmentu rezidenčního. Trochu jiné je to ale s územím, kde v minulosti probíhala těžba. Tady je příprava pro investice složitější. Ale na mnoha místech je už veškerá ekologická zátěž eliminována. Například v oblasti naší Moravskoslezské rozvojové zóny, kterou tvoří průmyslové parky František, Dukla a Barbora. Pro upřesnění dodávám, že tato zóna se nachází mezi Havířovem, Ostravou a Karvinou. Zde už je k dispozici i potřebná infrastruktura.

Ve snaze přilákat do regionu nové investice byste neměli být sami?!

V těchto lokalitách úzce spolupracujeme s veřejným sektorem. Ten má pochopitelně zájem na přílivu co největšího objemu investic, které by měly nastartovat rozvoj celého regionu. A následně zvýšit kvalitu života jeho obyvatel. Tato kooperace má nejrůznější formy, přitom uvažujeme i o systému PPP. Jde nám o to demonstrovat, že taková spolupráce je při profesionálním přístupu všech partnerů efektivní a přínosná pro všechny strany. Inspiraci pro budoucí proměnu území v Moravskoslezské rozvojové zóně čerpáme například z německého Porúří (Essen), kde se podobné problémy řešily, či z Lille v severní Francii nebo ze severozápadní Anglie a Manchesteru. Každá z těchto oblastí zvolila pro svou proměnu specifickou strategii – a každá z nich přináší do plánované budoucnosti Moravskoslezské rozvojové zóny zajímavé náměty. Společný je však vždy komplexní přístup k transformaci z hlediska společenského, demografického, ekonomického i environmentálního. To, že se rozvoj těchto území řeší v širším kontextu celého regionu či aglomerace a za úzké a efektivní spolupráce všech aktérů z veřejného i soukromého sektoru, je pro nás velkou inspirací.

Nedávno jste do průmyslového parku Dukla u Havířova získali nového významného investora – švédského výrobce zdravotnických potřeb, společnost Mölnycke. Je na obzoru někdo další?

O naše parky je v tuto chvíli slušný zájem a vedeme četná jednání. A leckterá z nich jsou velmi nadějná. Ale musím se omluvit, nemohu být v tuto chvíli konkrétnější.

Zdroj

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.